Klikněte pro přečtení označeného textu! Historie obce Hukvaldy kdysi a dnes - Hukvaldy, obec v podhůří Beskyd, na úpatí Palkovických hůrek, charakterizuje silueta zříceniny středověkého hradu na kopci nad ní. Do 1. Července 1982 byla v lexikonu obcí vedena pod jménem Sklenov. V současné době má 2 104 (k 1. 1. 2019) obyvatel. Zahrnuje 5 místních částí: Hukvaldy, Dolní Sklenov, Horní Sklenov, Rychaltice (do roku 1960 samostatná obec) a Krnalovice. Hukvaldy jsou známy především jako rodiště světového hudebního skladatele Leoše Janáčka, což bylo hlavním důvodem pro změnu názvu obce ze Sklenova na Hukvaldy. Od roku 1993 mají svůj znak a prapor. Hrad Hukvaldy - Hukvaldy v dávné minulosti, to byl strážní hrad při obchodní cestě z Olomouce do Krakova, odedávna v majetku olomouckých biskupů. Později k němu přibyla osada stejného jména. Obec v podhradí, která k panství patřila, se jmenovala Sklenov. Vznik hradu se klade do poloviny 13. Století, kdy území, na němž byl hrad zbudován, náleželo Arnoldu z Hückeswagenu. Tomu je připisována stavba hradu. Od jeho synů hrad získal olomoucký biskup, kolonizátor rozsáhlého moravského území, Bruno ze Schaumburku. Jak šla léta, vystřídalo se mnoho jmen vlastníků i uživatelů- hradu, často byl zastavován. Každé následující století přineslo pro hrad další stavitelský rozvoj. Na druhé straně však nájezdy vojsk, kdy se hrad stal sídlem žoldnéřů, jindy útočištěm před rabujícími vojsky, byl válkami několikrát velmi poškozen. Co na hradě neponičila ve válkách vojska, zničil požár v roce 1762 a pozdější rozebírání některých staveb. Protože si v té době olomoučtí biskupové, kteří hrad i panství vlastnili, v podhradí budovali sídla pro panské úřady i úředníky, přenesl se život panstva z hradu do nově vznikající osady. Hrad byl přitažlivý pro výletníky, své hosty si tam k vycházkám zval Leoš Janáček. Až léta druhé poloviny 20. století přinesla postupné opravy hradní zříceniny. Nejdříve oprava kaple sv. Ondřeje v roce 1949. Od roku 1963 byly započaty další menší i větší opravy, ty pokračují do dnešních dnů.  Samospráva - První zmínka o obci Sklenov je v zakládací listině sousední obce Kozlovice, na níž je uvedeno: „NIcolaus index de villa Glosseri“ (Mikuláš dědiny sklenowské). O pojmenování se soudí, že má původ v existenci sklenných hutí. Horní Sklenov vznikl o několik let později. Rychaltice, dříve zvané Bertholdsdorf, založil koncem 13.století jako alodiální osadu staříčský rychtář Berthold. Po josefínské parcelaci na pozemcích, kde byly pravděpodobně vyklučené lesy, k nim přibyla osada Krnalovice. Krnál ve valašském nářečí znamená suchá, sukovitá větev, také i pařez. Stejně tak vznikl parcelací panských pozemků sousední Hájov, který byl také součástí Rychaltic. Až v roce 1851 vznikl jeho samostatný katastr a obec byla přidělena sousednímu okresu Příbor. - Jakko samosprávný celek se Skenov i Rychaltice rozvíjely po roce 1849, kdy se vymanily z poddanství, kdy si zvolily své představitele – starosty a obecní zastupitele. Prvním sklenovským „burmistrem“, ja se starostovi tentkár říkalo, byl zvolen Jan Matula, sedlák z Horního Sklenova čp. 8. PO něm se až do roku 1945 v tomto postavení vystřídalo ně+kolik občanů. Jan Smlí, rolník s Dolního Sklenova čp.14 byl v čele obce od roku 1883 do roku 1912. Následující starosta Jan Sobotík byl zvolen dvakrát, a to na dobu od roku 1912 do roku 1919, podruhé 1923 – 1939. Posledním starostou byl jmenovánJOsef Jalůvka z Dolního Skenova. Pak přišla doba předsedů místního národního výboru. Prvním se stal Mořic Tuscher, řídící učitel na Hukvaldech. Dalšími byli Augustin Štefek z Dolního Sklenova, František Franke z Hukvald, posledním v samostatném Sklenově byl Viktor Rek z Hukvald. V Rychalticích byl prvním starostou zvolen František Peterek z čp. 81. Po něm nastoupil Josef Pělucha z čp. 49, pak Vincenc Rožnovský, Mikuláš Kološ z čp. 5, Jakub Matula z č. 31, Jan Volný z čp. 52, František Pělucha z čp. 49. Dlouholetým starostou, a to až do roku 1945, byl Inocenc Pělucha, sedlák z čp. 49. Prvním předsedou MNV v Rychalticích byl Hugo Tetenc, po něm Josef Chaloupský, dále Emmil Tymel, Karel Vašica, Vincenc Šlosar, František Filipec a Stanislav Bujnošek. Od roku 1960, kdy se Rychaltice staly součástí Sklenova (po změně názvu Hukvald), byl do roku 1976 předsedou Josef Rožnovský z Rychaltic. Na jedno funkční období 1976 – 1981 ho vystřídal Jan Balcárek z Hukvald a od voleb v roce 1981 do března 1990 byl v čele obce Dalibor Cholevík z Rychaltic. Do listopadových voleb v roce 1990 byl jako předseda kooptován Petr Sobotík, který byl po obnovení funkce starosty zvolen v roce 1990, v roce 1994 a 1998. V březnu 2001 z funkce odstoupil. Opět byl zvolen v roce 2002, v dalších volbách v roce 2006 se starostkou stala Jaroslava Michnová. Posledním hukvaldským starostou je Mgr. Luděk Bujnošek. Významné budovy, ty zaniklé i dnešní - Na Podzámčí se naproti zámečku s parkem, u něhož se připravují rekonstrukce, nachází barokní kostel sv. Maxmiliána z 2. Poloviny 18. století spolu s farou, kousek výše rodná škola Leoše Janáčka s pamětní deskou a pamětní světničkou Leoše Janáčka a také galerií, informačním centrem a expozicí Země hradů. Od oborní brány vlevo, vede zelená turistická značka Podobořím k Památníku Leoše Janáčka. Při jejím procházení je možno vidět několik starých domků. Na Mlýnské straně se nachází domek čp. 6 s pamětní deskou, v něm si Janáček u Vincence Sládka projímal světničku pro své prázdninové pobyty na Hukvaldech. Bývalý zámek – letní sídlo olomouckých arcibiskupů – vznikl přestavbou panského úřadu v letech 1854-1855. Ve stejném období byl kolem zámečku zřízen park o rozloze cca 3 ha. V roce 1948 si tehdejší MNV vymohl možnost objekt využívat pro měšťanskou školu. Po postavení nové školy byla budova předána Okresnímu vlastivědnému muzeu ve Frýdku – Místku, později Českému hudebnímu fondu. V roce 1996 byla vrácena katolické církvi – Ostravsko-opavskému biskupství. - Častým cílem návštěvníků Hukvald bývá Památník Leoše Janáčka, který manželka Zdeňka Janáčková otevřela pro veřejnost v roce 1933. Spravuje ho Nadace Leoše Janáčka Brno. - Kdysi patřil k Hukvaldům pivovar, který tu byl od roku 1567. Vařilo se tady pivo, které se dodávalo prý i na císařský dvůr. Zahájením výroby ve velkopivovaru v Nošovicích pivovar zanikl. Tři desetiletí ho pak využívaly vinařské závody. Pro své potřeby si tam vybudovaly tři velkoobjemové kruhové zásobníky. Stavby bývalého pivovaru chátraly, postupně byly demolovány, zbyla jen obytná budova. Komín, po mnoho let jedna z dominant obce, byl zbourán v roce 1984. - V centru místní části Hukvaldy byl od pradávna dvůr se svými budovami, v dnešní době značně zdevastovanými. Některé objekty jsou upraveny a slouží návštěvníkům. Hukvaldský dvůr byl proslulý výrobou másla, které se prý vozilo až do Vídně, a také sýrů. Po delším časovém období je na hukvaldském Podzámčí znovu velmi pěkným objektem hotel Hukvaldy. Historie hotelu sahá až do roku 1927, kdy ho otevřel Jiří Mičaník. Ten se oženil s dcerou hostince U Gobrů a hospůdku, do níž chodíval Leoš Janáček, kde se odehrávaly nejrůznější kulturní akce, přestavěl na hotel. Počátkem 90. Let minulého století byl v restituci vrácen potomkům majitele z doby, kdy byl zabaven a stal se součástí SD Jednota. Několik roků byl uzavřen. Současný majitel ho přebudoval, rozšířil a v roce 2009 znovu začal provozovat. Na rozhraní místní části Hukvaldy a Dolní Sklenov, je z dálky viditelná budova základní školy z roku 1980, do níž s přenesla výuka ze tří budov – jedné v Rychalticích a dvou na Hukvaldech. Původně byly čtyři trakty školy s rovnými střechami. Ty byl v roce 1996 zastřešeny sedlovými střechami a nad školní kuchyní a jídelnou byl jako půdní vestavba vybudován společenský sál. V roce 2008 byla rekonstruována školní kuchyně, aby splňovala požadavky EU na toto zařízení. U školy, které byl v roce 1988 propůjčen titul Základní škola Leoše Janáčka, je pozemek s hřištěm. Škola je jako příspěvková organizace samostatným právním subjektem. Pod jedním vedením je mateřská škola, obecní knihovna, školní kuchyně i společenský sál. Naproti škole je dům s pečovatelskou službou s 24 byty, který vznikl dostavbou panelového skeletu proponované stavby mateřské školy pro 90dětí. Otevřen byl v roce 2002. - V místní části Rychaltice, hned na hranici s Dolním Sklenovem, je bývalá škola. V ní má ateliér a také galerii akademický malíř Antonín Kroča, rodák z místní části Dolní Sklenov. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha našich i světových galeriích, jsou vystavována na četných výstavách. - Kousek dál, u kostela sv. Mikuláše se nachází rychaltická fara, velmi pěkně opravená. Hukvaldská obora - Neodmyslitelně patří k Hukvaldům. Její vznik spadá do let 1567 za biskupa Viléma Prusinovského. Nebyla ale kolem hradního kopce jako dnes, kde ji kolem roku 1730 nechal přenést a do té doby holý kopec zalesnit olomoucký biskup hrabě Schrattenbach. Za knížete Fürstenberka byl v oboře vybudován hřebčín s chovem ušlechtilých koní. Zrušen byl v roce 1924. Budovy byly různě využívány. Dnes je v majetku Ostravsko-opavského biskupství. - V oboře je možno vidět mimo daňků a muflonů i množství drobné zvěře – veverky, kuny skalní i kuny lesní, zajíce, také tchoře, lasičky, v norách a svazích kopce žijí lišky a jezevci. Obora je hnízdištěm mnoha druhů ptáků i prostředím pro výskyt vzácných druhů hmyzu. Hukvaldskou oboru navštívily mnohé významné osobnosti.  V 50.letech minulého století se stala místem pro vybudování amfiteátru, kde se každoročně odehrávají koncerty i přestavení v rámci MHF Leoše Janáčka. Na rozcestí cesty k hradu je Pomník lišky Bystroušky. Ten u příležitosti prvního provedení Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky na jevišti hukvaldského amfiteátru v roce 1959, jak je uvedenou pamětní desce, věnovali lesníci a myslivci Ostravského kraje. Více informací naleznete na stránkách TIC Hukvaldy.

Historie obce

Hukvaldy kdysi a dnes
Hukvaldy, obec v podhůří Beskyd, na úpatí Palkovických hůrek, charakterizuje silueta zříceniny středověkého hradu na kopci nad ní. Do 1. Července 1982 byla v lexikonu obcí vedena pod jménem Sklenov. V současné době má 2 104 (k 1. 1. 2019) obyvatel. Zahrnuje 5 místních částí: Hukvaldy, Dolní Sklenov, Horní Sklenov, Rychaltice (do roku 1960 samostatná obec) a Krnalovice. Hukvaldy jsou známy především jako rodiště světového hudebního skladatele Leoše Janáčka, což bylo hlavním důvodem pro změnu názvu obce ze Sklenova na Hukvaldy. Od roku 1993 mají svůj znak a prapor.

Obec Hukvaldy

Hrad Hukvaldy
Hukvaldy v dávné minulosti, to byl strážní hrad při obchodní cestě z Olomouce do Krakova, odedávna v majetku olomouckých biskupů. Později k němu přibyla osada stejného jména. Obec v podhradí, která k panství patřila, se jmenovala Sklenov. Vznik hradu se klade do poloviny 13. Století, kdy území, na němž byl hrad zbudován, náleželo Arnoldu z Hückeswagenu. Tomu je připisována stavba hradu. Od jeho synů hrad získal olomoucký biskup, kolonizátor rozsáhlého moravského území, Bruno ze Schaumburku.

Hrad Hukvaldy

Jak šla léta, vystřídalo se mnoho jmen vlastníků i uživatelů- hradu, často byl zastavován. Každé následující století přineslo pro hrad další stavitelský rozvoj. Na druhé straně však nájezdy vojsk, kdy se hrad stal sídlem žoldnéřů, jindy útočištěm před rabujícími vojsky, byl válkami několikrát velmi poškozen. Co na hradě neponičila ve válkách vojska, zničil požár v roce 1762 a pozdější rozebírání některých staveb. Protože si v té době olomoučtí biskupové, kteří hrad i panství vlastnili, v podhradí budovali sídla pro panské úřady i úředníky, přenesl se život panstva z hradu do nově vznikající osady.

Hrad Hukvaldy

Hrad byl přitažlivý pro výletníky, své hosty si tam k vycházkám zval Leoš Janáček. Až léta druhé poloviny 20. století přinesla postupné opravy hradní zříceniny. Nejdříve oprava kaple sv. Ondřeje v roce 1949. Od roku 1963 byly započaty další menší i větší opravy, ty pokračují do dnešních dnů. 

Samospráva
První zmínka o obci Sklenov je v zakládací listině sousední obce Kozlovice, na níž je uvedeno: „NIcolaus index de villa Glosseri“ (Mikuláš dědiny sklenowské). O pojmenování se soudí, že má původ v existenci sklenných hutí. Horní Sklenov vznikl o několik let později. Rychaltice, dříve zvané Bertholdsdorf, založil koncem 13.století jako alodiální osadu staříčský rychtář Berthold. Po josefínské parcelaci na pozemcích, kde byly pravděpodobně vyklučené lesy, k nim přibyla osada Krnalovice. Krnál ve valašském nářečí znamená suchá, sukovitá větev, také i pařez. Stejně tak vznikl parcelací panských pozemků sousední Hájov, který byl také součástí Rychaltic. Až v roce 1851 vznikl jeho samostatný katastr a obec byla přidělena sousednímu okresu Příbor.

Obec Hukvaldy
Jakko samosprávný celek se Skenov i Rychaltice rozvíjely po roce 1849, kdy se vymanily z poddanství, kdy si zvolily své představitele – starosty a obecní zastupitele. Prvním sklenovským „burmistrem“, ja se starostovi tentkár říkalo, byl zvolen Jan Matula, sedlák z Horního Sklenova čp. 8. PO něm se až do roku 1945 v tomto postavení vystřídalo ně+kolik občanů. Jan Smlí, rolník s Dolního Sklenova čp.14 byl v čele obce od roku 1883 do roku 1912. Následující starosta Jan Sobotík byl zvolen dvakrát, a to na dobu od roku 1912 do roku 1919, podruhé 1923 – 1939. Posledním starostou byl jmenovánJOsef Jalůvka z Dolního Skenova. Pak přišla doba předsedů místního národního výboru. Prvním se stal Mořic Tuscher, řídící učitel na Hukvaldech. Dalšími byli Augustin Štefek z Dolního Sklenova, František Franke z Hukvald, posledním v samostatném Sklenově byl Viktor Rek z Hukvald. V Rychalticích byl prvním starostou zvolen František Peterek z čp. 81. Po něm nastoupil Josef Pělucha z čp. 49, pak Vincenc Rožnovský, Mikuláš Kološ z čp. 5, Jakub Matula z č. 31, Jan Volný z čp. 52, František Pělucha z čp. 49. Dlouholetým starostou, a to až do roku 1945, byl Inocenc Pělucha, sedlák z čp. 49. Prvním předsedou MNV v Rychalticích byl Hugo Tetenc, po něm Josef Chaloupský, dále Emmil Tymel, Karel Vašica, Vincenc Šlosar, František Filipec a Stanislav Bujnošek. Od roku 1960, kdy se Rychaltice staly součástí Sklenova (po změně názvu Hukvald), byl do roku 1976 předsedou Josef Rožnovský z Rychaltic. Na jedno funkční období 1976 – 1981 ho vystřídal Jan Balcárek z Hukvald a od voleb v roce 1981 do března 1990 byl v čele obce Dalibor Cholevík z Rychaltic. Do listopadových voleb v roce 1990 byl jako předseda kooptován Petr Sobotík, který byl po obnovení funkce starosty zvolen v roce 1990, v roce 1994 a 1998. V březnu 2001 z funkce odstoupil. Opět byl zvolen v roce 2002, v dalších volbách v roce 2006 se starostkou stala Jaroslava Michnová. Posledním hukvaldským starostou je Mgr. Luděk Bujnošek.

Významné budovy, ty zaniklé i dnešní
Na Podzámčí se naproti zámečku s parkem, u něhož se připravují rekonstrukce, nachází barokní kostel sv. Maxmiliána z 2. Poloviny 18. století spolu s farou, kousek výše rodná škola Leoše Janáčka s pamětní deskou a pamětní světničkou Leoše Janáčka a také galerií, informačním centrem a expozicí Země hradů. Od oborní brány vlevo, vede zelená turistická značka Podobořím k Památníku Leoše Janáčka. Při jejím procházení je možno vidět několik starých domků. Na Mlýnské straně se nachází domek čp. 6 s pamětní deskou, v něm si Janáček u Vincence Sládka projímal světničku pro své prázdninové pobyty na Hukvaldech. Bývalý zámek – letní sídlo olomouckých arcibiskupů – vznikl přestavbou panského úřadu v letech 1854-1855. Ve stejném období byl kolem zámečku zřízen park o rozloze cca 3 ha. V roce 1948 si tehdejší MNV vymohl možnost objekt využívat pro měšťanskou školu. Po postavení nové školy byla budova předána Okresnímu vlastivědnému muzeu ve Frýdku – Místku, později Českému hudebnímu fondu. V roce 1996 byla vrácena katolické církvi – Ostravsko-opavskému biskupství.
Častým cílem návštěvníků Hukvald bývá Památník Leoše Janáčka, který manželka Zdeňka Janáčková otevřela pro veřejnost v roce 1933. Spravuje ho Nadace Leoše Janáčka Brno.
Kdysi patřil k Hukvaldům pivovar, který tu byl od roku 1567. Vařilo se tady pivo, které se dodávalo prý i na císařský dvůr. Zahájením výroby ve velkopivovaru v Nošovicích pivovar zanikl. Tři desetiletí ho pak využívaly vinařské závody. Pro své potřeby si tam vybudovaly tři velkoobjemové kruhové zásobníky. Stavby bývalého pivovaru chátraly, postupně byly demolovány, zbyla jen obytná budova. Komín, po mnoho let jedna z dominant obce, byl zbourán v roce 1984.
V centru místní části Hukvaldy byl od pradávna dvůr se svými budovami, v dnešní době značně zdevastovanými. Některé objekty jsou upraveny a slouží návštěvníkům. Hukvaldský dvůr byl proslulý výrobou másla, které se prý vozilo až do Vídně, a také sýrů.

Obec Hukvaldy

Po delším časovém období je na hukvaldském Podzámčí znovu velmi pěkným objektem hotel Hukvaldy. Historie hotelu sahá až do roku 1927, kdy ho otevřel Jiří Mičaník. Ten se oženil s dcerou hostince U Gobrů a hospůdku, do níž chodíval Leoš Janáček, kde se odehrávaly nejrůznější kulturní akce, přestavěl na hotel. Počátkem 90. Let minulého století byl v restituci vrácen potomkům majitele z doby, kdy byl zabaven a stal se součástí SD Jednota. Několik roků byl uzavřen. Současný majitel ho přebudoval, rozšířil a v roce 2009 znovu začal provozovat.

pohlednice1

Na rozhraní místní části Hukvaldy a Dolní Sklenov, je z dálky viditelná budova základní školy z roku 1980, do níž s přenesla výuka ze tří budov – jedné v Rychalticích a dvou na Hukvaldech. Původně byly čtyři trakty školy s rovnými střechami. Ty byl v roce 1996 zastřešeny sedlovými střechami a nad školní kuchyní a jídelnou byl jako půdní vestavba vybudován společenský sál. V roce 2008 byla rekonstruována školní kuchyně, aby splňovala požadavky EU na toto zařízení. U školy, které byl v roce 1988 propůjčen titul Základní škola Leoše Janáčka, je pozemek s hřištěm. Škola je jako příspěvková organizace samostatným právním subjektem. Pod jedním vedením je mateřská škola, obecní knihovna, školní kuchyně i společenský sál. Naproti škole je dům s pečovatelskou službou s 24 byty, který vznikl dostavbou panelového skeletu proponované stavby mateřské školy pro 90dětí. Otevřen byl v roce 2002.
V místní části Rychaltice, hned na hranici s Dolním Sklenovem, je bývalá škola. V ní má ateliér a také galerii akademický malíř Antonín Kroča, rodák z místní části Dolní Sklenov. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha našich i světových galeriích, jsou vystavována na četných výstavách.
Kousek dál, u kostela sv. Mikuláše se nachází rychaltická fara, velmi pěkně opravená.

Hukvaldská obora
Neodmyslitelně patří k Hukvaldům. Její vznik spadá do let 1567 za biskupa Viléma Prusinovského. Nebyla ale kolem hradního kopce jako dnes, kde ji kolem roku 1730 nechal přenést a do té doby holý kopec zalesnit olomoucký biskup hrabě Schrattenbach. Za knížete Fürstenberka byl v oboře vybudován hřebčín s chovem ušlechtilých koní. Zrušen byl v roce 1924. Budovy byly různě využívány. Dnes je v majetku Ostravsko-opavského biskupství.
V oboře je možno vidět mimo daňků a muflonů i množství drobné zvěře – veverky, kuny skalní i kuny lesní, zajíce, také tchoře, lasičky, v norách a svazích kopce žijí lišky a jezevci. Obora je hnízdištěm mnoha druhů ptáků i prostředím pro výskyt vzácných druhů hmyzu. Hukvaldskou oboru navštívily mnohé významné osobnosti. 

Hukvaldská obora

V 50.letech minulého století se stala místem pro vybudování amfiteátru, kde se každoročně odehrávají koncerty i přestavení v rámci MHF Leoše Janáčka. Na rozcestí cesty k hradu je Pomník lišky Bystroušky. Ten u příležitosti prvního provedení Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky na jevišti hukvaldského amfiteátru v roce 1959, jak je uvedenou pamětní desce, věnovali lesníci a myslivci Ostravského kraje.

Více informací naleznete na stránkách TIC Hukvaldy.

IKban 2b GIF

Kalendář kulturních akcí

Květen 2020
po út st čt so ne

Videogalerie

  • Celou videogalerii naleznete ZDE

Lašská brána Beskyd

logos1logos2

Stáhněte si zdarma aplikaci do mobilu


TOP
×
csendejapl
Klikněte pro přečtení označeného textu!